17. dubna, klub poslanců Německé pokrokové strany vydal vyhlášku k Němcům v Rakousku s částí řeči Schürera k jazykovým nařízením v parlamentě. Tam tvrdil, že vystupuje z pozice juristy. Pozastavil se nad tím, že vyhláška byla uvedena v platnost v den vydáni a že se nikdo za čtyři roky nemůže naučit česky. Samozřejmě jako advokát se hodně zabýval soudnictvím.

Proč vlastně tak zuřivě protestovali proti zavedení češtiny jako druhého jazyka na svém území. Měli k tomu prostoduchý důvod. Tvrdili, že „Když chce Badeni Čechům něco dát, musí to Němcům vzít.“ Zapomněli, že když Čech chtěl dostat místo v úřadě i na českém území, bylo jeho povinností ovládat němčinu. Samozřejmě, vidina učit se češtinu, byla pro německé úřednictvo nepředstavitelnou zátěží.

Úkolu vše rozeštvat na ostří nože se s ochotou ujaly tehdejší německé šovinistické noviny. Útoky proti Badenimu a jeho zákonům rychle nabývaly na síle. Tisk organizoval rozhodující akce.

U soudu došlo k prvnímu praktickému střetu 7. května. Tehdy c.k. okresní soud v Chebu, projednával žalobu na 66 zlatek, kterou podal český sedlák od Klatov, na inspicienta Dr. Otakara Pirsche, přestěhovaného do Chebu. Zástupce žalujícího Dr. Hirsch, chtěl diktovat česky. Okamžitě zasáhl státní zástupce Dr. Zuckermann, že to nedovolí. Soudce chtěl tento konflikt odložit, ale nakonec vydal rozhodnutí, že bude jednáno v obou jazycích a zavolal soudního adjutanta Neuhausera jako tlumočníka. Zuckermann zase protestoval a odvolal se, že žaloba byla podána v němčině a tak se nakonec jednalo německy.

Tisk mělo o čem psát, rozněcování národnostních vášní velmi rychle dostávalo ten správný říz. Celé Chebsko touto otázkou žilo. Proti jazykovým nařízením protestovali i pražští němečtí profesoři na universitě, své stanovisko s cílem zabránit, aby se v tomto území mluvilo česky vydala i obchodní komora v Chebu. Podle nich: "Nyní hloupý Čech kladl své požadavky."

Redakce Egerer Zeitung vydala výzvu všem Němcům bez rozdílu politické příslušnosti, aby všechny německé spolky i stolní společnosti posílaly rezoluce na podporu německých poslanců. Protestovala i Německé pokroková strana. Titulky v novinách zněly: "Ohnout nebo zlomit – hrubé násilí – Opoziční strategie – Valí se kámen ." Josef Řehka